Podnikání v Německu jako OSVČ

Úvod:
Podnikání v Německu jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) přináší mnoho příležitostí, ale zároveň i specifické povinnosti vůči německým úřadům. Tento článek slouží jako základní přehled daňové a administrativní problematiky, která se podnikatelů v Německu týká.

Obsah:

  • Kdo je v Německu považován za OSVČ

  • Rozdíl mezi samostatnou výdělečnou činností a zaměstnáním

  • Povinná registrace u Finanzamtu

  • Možnosti podnikání (živnostenský list, povolení)

  • Přehled typických formulářů a úřadů

Pokud jako OSVČ vykonáváte podnikatelskou činnost na území Německa, je nutné splnit celou řadu daňových a právních povinností. Mnoho podnikatelů si bohužel neuvědomuje, že i bez německého sídla podléhají při výkonu činnosti německé daňové jurisdikci. Nesplnění povinností přitom může vést k vysokým sankcím nebo dokonce trestněprávním důsledkům.

Kdy se považujete za podnikatele v Německu

Za podnikání v Německu se považuje každá činnost, která je samostatná, opakovaná a vykonávaná za účelem dosažení zisku – bez ohledu na to, zda máte v Německu provozovnu nebo ne. Typickými případy jsou řemeslné práce, montáže, stavební zakázky, poradenství, překlady nebo jiné služby, fakturované německým klientům.

Jako OSVČ jste povinni:

  • přihlásit se k daním u příslušného Finanzamtu (německý finanční úřad),

  • vyhodnotit, zda nevzniká povinnost registrace k DPH (Umsatzsteuer),

  • podávat pravidelná daňová přiznání a přehledy,

  • případně doložit osvobození od srážkové daně (§48 EStG – tzv. Freistellung).

Povinnosti vůči německým úřadům

Jedním z nejčastějších omylů je domněnka, že při krátkodobé nebo „vedlejší“ činnosti v Německu nevzniká žádná daňová povinnost. Německé daňové právo je ale přísné – a pokud činnost vykazujete opakovaně, nebo dosahujete obratu nad limitem, úřady očekávají vaši aktivní registraci a součinnost.

V praxi to znamená:

  • vyplnit tzv. Fragebogen zur steuerlichen Erfassung (dotazník daňové evidence),

  • získat německé Steuernummer (daňové číslo),

  • komunikovat s německým úřadem (ideálně v němčině),

  • vést si záznamy o příjmech a výdajích podle německých standardů.

V některých případech může být rovněž nutné získat živnostenské oprávnění, zejména u činností vyžadujících řemeslnou kvalifikaci.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.